Labuť velká spolu s Husou velkou, Orlem mořským Orlem skalním patří k našim největším ptákům žijících u nás. Kdysi ji ve volné přírodě bylo možné spatřit jen vzácně, bývala spíš ptákem chovaným v zámeckých parcích a zahradách s jezírky. Dnes se s ní potkáte místy celkem hojně na stojaté ale i pomalu tekoucí vodě,a to jak ve městech nebo městských parcích tak ne odlehlých místech daleko od lidského obydlí. Jsou jedinci kteří z lidí nemají vůbec strach a jsou ochotny přijít až na dosah, ale také labutě které jsou velice plaché a drží se dalko od břehu. Dospělá Labuť je sněhově bílá, velká jako pořádná domácí husa dosahující hmotnosti až 20Kg, s dlouhým bílím krkem a krátkým ocasem, mladší jedinci mají šedobílé zbarvení, s tmavým zobákem. bez hrbolu, u dospělců je zobák oranžový s hrbolem, nohy mají černé s blánami. Dospělý samec Labutě bílé jde už na pohled poznat tím že je větší s jako by nazlátlým krkem a hlavou samice je něco málo menší bez zlatavého nádechu na krku a hlavě. V době rozmnožování a počas výchovy mladých pár zůstává po hromadě, později se s mladými zdržuje spíš jen samice. Koncem Března nebo začátkem Dubna si pár staví hnízdo z proutí a rákosu ,v vysokém porostu na okrajích jezer, rybníků a na březích polu tekoucích řek do kterého samice snáší 5-8 vajec z kterých se po 31- 45 dnech líhnou mladé labutě o které rodiči pečují společně. V zimním období se labuťě shlukují do menších hejn a vytvářejí skupinky. U nás na rybníku jsem napočítel víc než 50 kusů kdy v zimě seděli na jednom velkém rybníku kousek za městem a byly plaché.Na rozdíl od toho menší skupinu labutí cca 25ks jsem vidíval na na jížní Moravě na Dyji hned u mostu. A ty se zase nebály vůbec spíš naopak budily respekt a když sem se k nim snažil přiblížit tak místo aby mněly snahu utéct lezly z vody ven a s syčivým zvukem si to směřovaly přímo ke mně. Tak že jsem hned udělal zase pár kroků vzad, proto že už jsem viděl na štěstí ne na vlastní kůži jak si labuťák podal borce a celkem řekl bych svižně a rázně štípl přimo do rozkroku. Jako dítě jsem podobné štípance schytal od housera který byl na dvoře ale ty byly směřované do zadku a do noh tak že nezanechaly žádné následky . Asi nejvíc agresivní a nebezpečné jsou labutě v době hnízdění a smladými kdy je vodí po rybníku. Tady bych hlavně hlídal děti proto že i taková rána křídlem je celkem znát a děti tak rychle reagovat nestačí, navíc mají oči a tvář ve výšce hlavy labutě což by mohlo vést k škaredým a vážným zraněním třeba očí. Pokud ale nebude nikdo labutě dráždit tak si dokážou sami vytvořit respekt hlasitým syčením a náznaky útoku, v momentě kdy budou mít pocit ohrožení.
Jako potrava labutím slouží vodní rostliny,a drobní vodní živočichové.
Zdravím,u nás na rybníku je několik párů labutí.Občas jim přinesu něco "na zub".Jedna si na mě tak zvykla,že se nechá krmit z ruky!
Chtěl jsem se zeptat zda je takové chování u labutí běžné.Děkuji předem za odpověd..