Mechanismus, který reguluje expozici snímku tím, že na přesně definovanou dobu (expoziční čas) umožní osvit světlocitlivého povrchu obrazem procházejícím objektivem - tj. políčka filmu (v případě analogového fotoaparátu) nebo obrazového snímače (v případě přístroje digitálního).

Běžně se používají lamelové (středové, centrální) závěrky integrované s clonou přímo v objektivu (kompaktní aparáty), nebo vertikální štěrbinové závěrky (jednooké zrdcadlovky s výměnnými objektivy) , které umožňují dosáhnout kratších časů (až 1/2000s oproti typické 1/500s u lamelové). Oba zmiňované typy jsou v principu mechanické, ale mohou mít elektronické řízení (pozor, neplést s elektronickou závěrkou.

Analogové přístroje používají vždy mechanickou závěrku, ktež to většina digitálních je vybavena závěrkou elektronickou.

Označení objektivu s proměnnou ohniskovou vzdáleností. Údaj „kolikanásobný“ rozsah má objektiv je téměř k ničemu bez znalosti skutečných ohniskových vzdáleností.

Pravá zrcadlovka (SLR) promítá prostřednictvím zrcadla a optického hranolu skutečný obraz vstupující optikou do aparátu na matnici hledáčku. K expozici snímku na film dochází po dočasném zvednutí zrcadla.